Chodci jsou pro město poklad

Chůze je pro mě nutnost. Do škol jsem chodila ve všech možných městech, od Paříže přes New York až po Montreal a LA. A všude pěšky. Poznáte víc lidí, víc míst, víc zvyků, víc energie. A k tomu si pročistíte hlavu a nikdy nepřiberete:) No a teď jsem ještě přidala les s naším nalezencem huňatým. Chůze je prostě top:). Lucie

Dolní končetiny máme proto, abychom hned po tom, co se naučíme stát, začali chodit a běhat. Obojí dnes dětem výrazně chybí. Rodiče nelení odvézt ratolest autem do školky nebo školy třeba jen čtyři sta metrů s argumentem, že to mají po cestě. Byť za tím často skrývají obavu o bezpečí svých dětí. Přitom ranní procházka, nebo jízda do školy na kole je pro děti tím nejlepším tréninkem pro jejich tělo i mozek. Už dvacetiminutová procházka výrazně zvyšuje výkonnost našeho mozku.

Mám velkou radost, že mohu podpořit krásný, a hlavně tak důležitý projekt, jako je Pěšky do školy. Pohyb je pro naše tělo přirozený a děti jej pro správný a zdravý vývoj potřebují víc než kdo jiný, když si během dětství stavějí základy pro celý nadcházející život. Pohybu ale obecně v našich životech ubývá, a tak je skvělá každá motivace, každé popostrčení k tomu si trochu protáhnout nohy a rozdýchat plíce. Děti navíc velmi rychle zjistí, že vyrazit do školy pěšky s kamarády je mnohem větší zábava, a už to nebudou chtít měnit!

Pravidelný a aktivní pohyb je pro zdravý a spokojený život dětí a mladých lidí naprosto zásadní. Chůze patří mezi ty nepřirozenější pohybové aktivity, a proto je moc dobře, když se školy snaží děti a žáky motivovat k tomu, aby se do školy a ze školy dostávali v maximální možné míře pěšky. Problematika podpory aktivních forem dopravy proto patří mezi jeden z pilířů nové národní koncepce podpory pohybu dětí, žáků a studentů, kterou nedávno schválila vláda.

Kdo plánuje město? Jsme to my všichni. Každé ráno. Když se rozhodujeme, jak vyrazíme do města a za jakým cílem. Pokud sedneme ráno do auta a pojedeme na velkou vzdálenost, probudíme se za pár let v automobilovém světě, zahlceném dopravní infrastrukturou a mrtvým veřejným prostorem. Pokud se ráno rozhodneme vyrazit do práce nebo do školy pěšky, ocitneme se brzy v pestrém a obyvatelném městě lidského měřítka a krátkých vzdáleností.

Při chůzi můžeme komunikovat a přemýšlet, leccos domluvit a vyjednat nebo aktivně odpočívat. Během chůze člověka napadnou myšlenky, které by jinak nepřišly. Chůze je základem společenských vztahů, umožňuje obnovit aktivní postoj k životu a najít odpovědi na mnohé otázky. Ty přijdou právě během chůze, která je proto královnou pohybu. Lidé se odpradávna učívali v pohybu. Doporučuji proto dnešní generaci rodičů: choďte s dětmi na procházky a opakujte učivo. Dítě si látku upevní mnohdy lépe než při výkladu učitele.

Chůze. Tak podceňovaná a přitom tak důležitá. Bereme ji často jako bezvýznamnou samozřejmost. Něco, co nás dostane z místa A do místa B. I krátká procházka může doslova zachránit den. Proto se sám snažím kratší vzdálenosti po městě vždy zdolávat pěšky. Stejně jako v dětství, kdy pro mě každodenní procházka do školy a ze školy byla možností utřídit si myšlenky a toulat se imaginárními světy. Ať žije chůze! A ať je jí v našich životech co nejvíc...