Chůze je nejen nejzákladnějším způsobem pohybu po městě, ale i klíčovým prvkem udržitelné městské dopravy, který může výrazně přispět k ochraně klimatu a zdraví obyvatel. Přestože Praha přijala řadu strategických dokumentů na podporu pěší dopravy, jejich realizace je vážně ohrožena nedostatečným financováním. A pokud se financování výrazně nezvýší, město může čelit závažným následkům pro své občany i pro svou budoucnost.
Tisková zpráva organizace Pěšky městem, z. s. ze dne 13. 8. 2024
Každá naše cesta, ať už s využitím jakéhokoliv dopravního prostředku, začíná a končí chůzí – na zastávku, ke stanovišti sdílených kol nebo koloběžek, k zaparkovanému automobilu. Je představitelkou nejčistší mobility, která může pomoci výrazně adaptovat města na změny klimatu, snižovat emise CO2 i zlepšovat zdraví obyvatel. Důležitý je i sociální aspekt. Obzvláště pro děti a některé seniory je chůze jediným způsobem, jak se dostat, kam potřebují. A také možností, jak si udržet svobodu a samostatnost.
Praha přijala řadu strategických dokumentů za účelem podpory a rozvoje aktivní mobility (Akční plán P+ 2024–2026, Klimatický plán hl. m. Prahy, Strategie aktivní mobility v Praze). Jejich úspěšná implementace však vyžaduje i vyčlenění adekvátního množství financí, které v městském rozpočtu chybí. Jednou z mála rozpočtových položek hl. města, které směřují ke zlepšení podmínek pro chodce, je položka „Akce pro BESIP“, pro kterou byla na rok 2024 schválená částka 136 milionů korun, což představuje 1,4 % ze všech kapitálových výdajů hlavního města na dopravu. Moc se to nezlepší ani v dalších letech. Podle Akčního plánu P+ se na akce BESIP počítá do r. 2026 s částkou 140 milionů korun za rok, v letech 2027 až 2030 bude na bezpečnost chodců jen o 5 milionů ročně více.
Projektovou přípravu i realizaci akcí BESIP má na starosti Technická správa komunikací (TSK). V posledních letech se každoročně vybralo dvacet nových míst, ročně se jich však stihlo dokončit sotva deset. Projektová příprava jedné akce trvá minimálně dva roky, zpravidla to ale bývá déle. Například projektování a přestavba nebezpečné křižovatky ulic Prokopova a Rokycanova v Praze 3, kde přišla o život malá školačka, trvala sedm let. V současné době je v přípravě přes 120 míst, další desítky čekají v zásobníku a je otázkou, zda se jich vůbec někdy dočkáme.
Podle informací z TSK se u více než 50 míst podařilo projít složitým procesem projektové přípravy až do stádia stavebního povolení. Mohlo by se tedy začít stavět, jenže na to TSK nemá prostředky. Realizace připravených akcí je vyčíslena na cca 250 milionů korun, tedy téměř dvojnásobek rozpočtu, který má TSK k dispozici. Z důvodu nedostatku financí se připravené projekty odkládají. Pokud se realizace nestihne do dvou let, stavební povolení ztratí platnost.
Mezi projekty BESIP se zařazují lokální stavební úpravy rizikových míst, nebezpečných křižovatek nebo doplnění přechodů. Místa se vybírají na základě žádostí jednotlivých městských částí a často jde o úpravy v blízkosti škol, kudy denně chodí desítky školáků. Nebezpečná infrastruktura je jedním z hlavních faktorů, který ovlivňuje volbu způsobu dopravy dětí do školy.
„Pokud děti nemají bezpečnou cestu do školy, rodiče spíše zvolí cestu autem. Čím více aut ke škole přijede, tím je tam nebezpečněji a tím více rodičů jede autem. Je to takový začarovaný kruh,“ říká k problému Blanka Klimešová, dlouhodobá koordinátorka programu Bezpečné cesty do školy. „V rámci programu spolupracujeme se školami na vytipování nejnebezpečnějších míst v jejich okolí. Dopravní projektanti pro město připraví kvalitní návrhy, které se stávají základem pro stavební rekonstrukce. Mezi akcemi BESIP je nyní 48 míst v blízkosti škol, která se projektují podle našich návrhů, nebo jsou již dokonce připravená, ale z důvodu nedostatku financí se nebudou letos stavět. Některá z nich jsou třeba z roku 2016, takže děti, se kterými jsme na programu spolupracovali, mezitím odmaturovaly,“ dodává Klimešová.
Organizace Pěšky městem dlouhodobě apeluje na hlavní město, aby výrazně navýšilo dopravní rozpočet na rozvoj bezpečné a komfortní pěší infrastruktury. Na nedostatek financí pro tyto úpravy si stěžují i městské části, se kterými Pěšky městem spolupracuje. Výrazné vlny veder a nepřívětivé ulice bez zeleně, které slouží převážně jako parkoviště, nutí lidi zavírat se doma nebo využívat k přepravě klimatizované automobily, což vytváří začarovaný kruh negativních dopadů. Krásně formulovaná opatření, která by pomohla tuto situaci zlepšit a vytvářet lepší podmínky pro život v přehřáté Praze, zůstávají pouze na papíře.
Příloha: Tabulka akcí BESIP s vydaným stavebním povolením (žlutě označené akce vychází z návrhů programu Bezpečné cesty do školy a jsou významnými nebezpečnými místy v okolí základních škol).