Metropolitní plán je důležitý dokument, který bude ovlivňovat rozvoj Prahy po několik dalších desetiletí. Pečlivě jsme jej prostudovali, zúčastnili jsme se několika projednání a diskutovali s odborníky, kteří jej vytvářeli. Oproti minulému návrhu z roku 2018 se v mnohém posunul k lepšímu. Má však stále nedostatky, na které chceme upozornit, aby měli chodci jako základní a oživující element města patřičnou ochranu.
Jak jsou na tom chodci a pěší doprava
Z hlediska pěší dopravy a komfortu chodců máme k návrhu Metropolitního plánu to výhrady:
- Pěší prostupnost a pěší propojení
Metropolitní plán nedostatečně definuje pěší prostupnost městem, nespecifikuje stávající hlavní pěší cesty a koridory propojující jednotlivé lokality a nedostatečně stanovuje propojení nová.
Metropolitní plán pěší prostupnost definuje pouze na základě vymezení veřejných prostranství. V žádné mapové vrstvě plánu nejsou zakresleny stávající ani požadované pěší vazby nebo koridory mezi jednotlivými lokalitami ani vazby přes liniové bariéry jakými jsou například rušné komunikace. Metropolitní plán tak nezaručuje zachování stávajících pěších vazeb ani nedefinuje, kde by se pěší dopravě měla věnovat pozornost. Metropolitní plán dále nespecifikuje požadavky na vybavenost ulic a veřejných prostranství pro bezpečnou, komfortní a atraktivní aktivní mobilitu.
- Opatření ke zmírnění klimatické změny
Metropolitní plán nedostatečně specifikuje opatření pro zmírňování dopadů klimatické změny v městském prostředí, která nezahrnují podporu bezmotorové dopravy a zeleně v ulicích.
V kapitole klimatická změna, která patří ke klíčovým principům Metropolitního plánu, je zcela opomenut vliv dopravy a dopravní infrastruktury na zhoršující se klimatické podmínky ve městě. Domníváme se, že by Metropolitní plán měl stanovit důležitost podpory bezmotorové dopravy pro zmírňování klimatické změny. Plán se soustředí na stanovení hranice zastavitelného území, případně vymezení biokoridorů. Z hlediska adaptace na klimatickou změnu je nicméně důležité chránit a rozšiřovat především zeleň ve městě: stromořadí a solitérní stromy v ulicích, vertikální zeleň, vnitrobloky apod. Kromě plošného pokrytí zelení, by se obzvláště v transformačních a reformačních lokalitách mělo pracovat s kvalitou zeleně a jejím výkonem pro zmírňování dopadů klimatické změny.
- Polyfunkčnost lokalit
Metropolitní plán nezaručuje polyfunkční charakter obytných lokalit a nespecifikuje veškeré funkce, které by měly být v lokalitách dostupné.
Hlavním využitím zastavitelné obytné lokality je podle Čl. 63 „smíšené obytné město, které zahrnuje bydlení, veřejnou vybavenost, veškeré služby zahrnující pracovní příležitosti, a jejich kombinaci“. Domníváme se, že tato definice nepostihuje všechny funkce, které by měli mít občané města v dosahu. Například teorie 15minutového města definuje těchto 6 základních funkcí: bydlení, vzdělání, práce, rekreace, zdravotní péče a nakupování. Funkce obytného města musí zahrnovat také rekreaci, veřejně přístupnou zeleň a příležitosti ke kulturnímu, společenskému a komunitnímu životu.
- Městská subcentra a jejich vybavenost
Metropolitní plán nedefinuje subcentra a požadavky na jejich vybavenost.
Přestože Metropolitní plán deklaruje, že chce směřovat k polycentrickému uspořádání, nedefinuje nově vznikající centra a nedostatečně stanovuje požadavky na jejich vybavenost i vzájemnou propojenost. Lokální centra by měla splňovat krátkou dostupnost služeb všech základních potřeb, mezi něž patří: vzdělávat se, pracovat, pečovat o svoje zdraví, být v přírodě, sportovat, nakoupit si, zapojit se do života komunity, nebo využívat veřejnou dopravu.
Námitka má větší váhu
Občané Prahy mají do 30. 6. možnost se k němu vyjádřit prostřednictvím připomínky nebo námitky. Námitka má v procesu územního plánování větší váhu. Kromě vlastníka nemovitosti ji může podat i tzv. zástupce veřejnosti, kterého zmocní min. 200 občanů s trvalým bydlištěm v Praze, kteří uplatňují tzv. věcně shodné připomínky. To znamená, že mají na územní plánování stejný názor.
Zástupce veřejnosti má v územním plánování silnější postavení, než které byste získali jako jednotlivci (pokud nejste dotčeným vlastníkem) a může prosazovat zájmy více občanů. Může:
- podat námitky proti návrhu nástroje územního plánování. O námitkách musí úřad rozhodnout a své rozhodnutí řádně odůvodnit.
- územní plán zažalovat. Soudy se musí žalobou zabývat vždy.
Přidejte se
Vypracovali jsme tzv. věcně shodné připomínky, kde jsme rozvedli výše uvedené výhrady, a vy se k nim můžete přidat svým podpisem a zmocnit nás k podání námitky. Jejich podrobné znění si můžete přečíst zde. Přidejte se k nám a pomozte nám získat další podpisy. Podpisový arch je potřeba vytisknout a vlastnoručně jej mohou podepsat osoby s trvalým bydlištěm v Praze. Podepsané archy nám můžete zaslat poštou nebo osobně donést do kanceláře do 29. 6. na adresu Pěšky, městem, z. s., Muchova 13, 16000 Praha 6. V případě nejasností nám napište na info@peskymestem.cz nebo zavolejte na tel: 776 769 331.
Děkujeme vám za pár minut času. O dotažení do konce se postaráme my 😊.