Ministerstvo pro místní rozvoj dokončuje v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona text nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Úkolem vyhlášky je definovat požadavky na stavby. Ty budou od 1. července 2024 závazné pro celou republiku, s výjimkou Prahy, Brna a Ostravy – pokud stačí schválit své vlastní městské předpisy. Zelený kruh, a skrze něj další ekologické organizace včetně AutoMatu, Arniky a Pěšky městem, podaly k návrhu vyhlášky řadu připomínek. Týkaly se především redukce počtu povinných stání pro auta, parkování jízdních kol a zlepšení zelené infrastruktury na veřejných prostranstvích. Do finální verze vyhlášky ale většina návrhů Zeleného kruhu a jeho členských organizací nebyla zapracována – úředníci MMR je odmítli.
Společná tisková zpráva Arniky, AutoMatu, Pěšky městem, Zeleného kruhu k vybraným částem návrhu stavební vyhlášky. Praha, 7. 11. 2023
„Nová vyhláška mohla a měla reagovat na nové poznatky ohledně přehřívání měst, sucha a dalších negativních dopadů změn klimatu a stanovit pravidla pro výstavbu v souladu s doporučeními adaptačních strategií.[1] Tvůrci vyhlášky se ale k tématu postavili zády, nevyužili existující dobrou praxi a ponechali většinu rozhodnutí na vůli jednotlivých investorů. Jde jednoznačně o ztracenou příležitost,“ lituje Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.
Česko má dlouhodobý problém s mobilitou a jak ukázal i poslední Světový Silniční Kongres, jízdní kola mají mít v ulicích všech obcí a měst své místo stejně jako motorová vozidla. Češi se ale díky absenci infrastruktury na kolo spíše bojí. Pro běžné účely ho také nepoužijí, pokud ho nemají kde bezpečně odložit. Přestože vláda ČR již v roce 2021 schválila Koncepci aktivní a městské mobility, tak k žádné implementaci potřeb parkování jízdních kol nedochází.
„Jakákoliv doprava vzniká u každého – ať už dítěte, pracujícího či seniora – hned ráno rozhodnutím, jakým způsobem se bude ten den dopravovat. Logicky se rozhoduje podle toho, jaké má podmínky. Právě proto je nezbytné, aby se v rámci budov řešily povinně kolárny v odpovídajících kapacitách a nejednalo se pouze o doporučené části stavby, které budou v rámci škrtů při přípravě stavby často hned zrušeny,“ vysvětluje Květoslav Syrový, dopravní inženýr a spolupředkladatel návrhů na úpravu vyhlášky.
Parkovací stání pro jízdní kola by měla mít stejnou dostupnost jako parkování pro auta – s ohledem na možnost pravidelného dojíždění do školy, práce či jejich využití pro rekreaci. „Navrhli jsme realistický výpočet pro parkování jízdních kol a připravili znění využitelné do vyhlášky, nicméně parkování kol bylo zahrnuto pouze u škol, a to ještě s nejasnou formulací,“ upozorňuje Michal Kalina ze spolku AutoMat. Požadavky na parkování kol u bytových domů, kanceláří či obchodů nebyly do vyhlášky vůbec zapracovány. „Proč mají být nadále v tomto zvýhodňována auta, která zabírají 10krát více místa než jízdní kola? Pro řadu nám podobných zemí, jako jsou Bulharsko, Slovinsko, Maďarsko či Litva, nebylo již dávno zapracování takové úpravy problém,“ dodává.
Zároveň se nyní bude v Evropském parlamentu projednávat nová směrnice Evropské komise o energetické náročnosti budov (EPBD), která přímo obsahuje parkování pro jízdní kola v bytových i nebytových budovách a vyzývá k podpoře integrace politik bydlení s udržitelnou mobilitou a územním plánováním. Po schválení konečné podoby směrnice bude podle všeho muset Česko do legislativy parkování jízdních kol stejně nakonec začlenit.
„Je určitě skvělé, že se podařilo MMR přesvědčit, aby vyhláška nenařizovala dvě parkovací stání na běžně velký byt.[2] Ve smyslu udržitelné mobility ale mohla jít výrazně dál – např. umožnit redukovat parkování míst pro auta v případě realizace stání pro kola. Obcím také mohla dát třeba možnost slevit z požadavků na parkování pro auta v případech, kdy jde o centra s dobrou dostupností MHD či u specifických projektů bydlení, jako jsou projekty družstev nebo spolků se sdílenými auty či koly,“ upozorňuje architektka Anna Vinklárková z organizace Arnika.
Vyhláška o požadavcích na výstavbu je prováděcí vyhláška k novému stavebnímu zákonu (č. 283/2021 Sb.), mezirezortní připomínkové řízení probíhalo do 18. července. Následně MMR vypořádávalo došlé připomínky, z nichž některé zapracovalo, a probíhala jednání s připomínkovacími místy. MMR rozeslalo v první polovině října 2023 připomínkovacím místům finální verzi vyhlášky, kterou bude v blízké době vydávat. Vyhláška nabude účinnosti dnem 1. července 2024.
Kontakty pro média:
Petra Kolínská, ředitelka Zeleného kruhu, 776 552 022, petra.kolinska@zelenykruh.cz
Květoslav Syrový, dopravní inženýr, 731 701 027, slavasyrovy@gmail.com
Více o tématu rovněž na webu Arniky»»» a AutoMatu»»».
[1] Ačkoli je v novém stavebním zákoně nově definována modrozelená infrastruktura, ve vyhlášce, která by měla řešit prováděcí podmínky, je toto téma řešeno jen velmi okrajově. Ministerstvo návrhy na zlepšení podmínek mj. pro stromy v ulicích do vyhlášky až na jednu výjimku nezapracovalo. Například požadavek, aby zařízení technické infrastruktury, garáže a další podzemní stavby byly v ulicích umístěny tak, aby umožňovaly vysazení stromů, odmítlo s tím, že „celostátně platným právním předpisem je třeba regulovat věci, které je nutné z hlediska veřejného zájmu jednotně upravit pro celé území. Takový požadavek ve smyslu uplatněné připomínky nebyl shledán potřebným.“
[2] V původním návrhu znění vyhlášky byl požadavek na dvě parkovací stání na byt, který je větší než 70 m2. https://odok.cz/portal/veklep/material/KORNCT3JM6I5/?fbclid=IwAR0Cy3dwLyaWwcN1SmDCy4EShYJz9BfL3oQ_xiuUEbuHowlLrCwmWdarKbM
Podle Sčítání 2021 byly v Česku nejčetnější byty s rozlohou mezi 60 a 79 m2 a tvořily z celkového počtu více než jednu čtvrtinu. Přičemž rodinné byty o velikosti cca 60 a 70 m2 jsou výhradně v panelácích, zatímco v jiném druhu výstavby to je 70 až 80 m2, příp. i 90 m2.