Znečištění ovzduší z dopravy přináší větší rizika než nehody způsobené dopravním provozem
Tisková zpráva Pražských matek ze dne 4. září 2017 k začátku nového školního roku
V posledních letech u nás vzrůstá tendence dovážet děti do školy autem. Rodiče si to obvykle zdůvodňují nebezpečím, které na jejich děti číhá na silnicích zatížených příliš intenzivním provozem. Srovnání statistik dopravních nehod s počtem předčasných úmrtí však ukazuje, že zdaleka největším zabijákem ve většině měst je automobilovou dopravou znečištěné ovzduší. Následkům dopravních nehod např. v hlavním městě loni podlehlo 21 osob, dítě mezi nimi naštěstí nebylo ani jedno (viz Vývoj dopravní nehodovosti za rok 2016 od PČR), v důsledku znečištění ovzduší zde však každoročně může předčasně zemřít až 500 osob. Zplodiny z automobilové dopravy kromě předčasných úmrtí způsobují i zvýšenou nemocnost, astmatické záchvaty nebo alergie, a to především u dětí. Podobná situace je také v ostatních evropských městech (viz tisková zpráva MUDr. Miroslava Šuty z Centra pro životní prostředí a zdraví).
Vinu za to však nehledejme jen ve špatné organizaci dopravy ve městech, nedokonalých technologiích spalování či katalyzátorech, ba ani v podvodech automobilového průmyslu při výpočtech emisí, ale především u sebe. Vykládáme-li své děti z auta přímo před školou, často si neuvědomujeme, že intenzitu provozu v ranní dopravní špičce zvyšujeme my sami, že v okolí školy způsobujeme nebezpečné dopravní situace a zamořujeme zde ovzduší jedovatými látkami, které děti vdechují ve vysokých koncentracích velmi blízko výfukům. „Vysazování dětí na přechodu pro chodce, couvání v křižovatce, túrující motory přímo pod okny učeben a kličkování dětí mezi čoudícími auty, to je obvyklý obrázek z ranních městských ulic,“ vysvětluje Blanka Klimešová, koordinátorka programu Bezpečné cesty do školy (BCŠ), který ve spolupráci s pražským magistrátem uskutečňuje spolek Pražské matky již více než deset let. „Ani úspora času není vždy při jízdě autem jednoznačná. Pokud totiž děti bydlí v dochozí vzdálenosti od školy, např. do 700 m, v ranní dopravní špičce by do školy dorazily možná i dříve než autem,“ dokresluje absurdní situaci Klimešová a dodává: „Odborníci z ČVUT také tvrdí, že vzduch, který vdechujeme uvnitř auta v dopravní zácpě, je špinavější, než jdeme-li podél kolony pěšky.“
Zkušenosti z programu BCŠ, v jehož průběhu děti samy identifikují místa, kde se necítí bezpečně, a jehož výsledkem jsou stavební úpravy pěší infrastruktury usnadňující pohyb všem pěším v okolí zapojených škol (viz příklady realizovaných opatření z programu BCŠ) ukazují, že rodiče si ne vždy uvědomují svou osobní odpovědnost za dopravní návyky své i svých dětí. Často si totiž přejí dopravu na cestě z domova do školy zklidnit, ale zároveň požadují možnost parkovat autem přímo před školou. „To je však protimluv, chceme-li dopravu opravdu zklidnit a chránit tak své děti před nehodami i škodlivými exhalacemi z dopravy, musíme se naučit své cesty omezovat na nezbytné minimum,“ je přesvědčena Klimešová.
Hlavní město Praha i další města, která překračují imisní limity a měla by proto připravovat své plány zlepšování kvality ovzduší a také plány udržitelné mobility, mají skvělou příležitost k tomu, aby v jejich rámci naplánovaly úplnou pěší prostupnost města a vytvořily tak podmínky pro rozvoj chůze jako základního způsobu dopravy na krátké vzdálenosti, který prospívá zdraví, společenskému životu i ekonomice města. Dokud se nepostavíme na nohy a pokud se zástupci měst v procesu plánování dopravy budou nadále snažit jen minimalizovat negativní dopady automobilové dopravy, naše děti ani my se bezpečnějšího, zdravějšího a příjemnějšího života ve městech nedočkáme.
Kontakty:
Jarmila Johnová, předsedkyně Pražských matek
e-mail: jarmila.johnova@prazskematky.cz
tel.: 721 761 474