Tým auditorů Evropského účetního dvora ve své zvláštní zprávě o znečištění ovzduší z 11. 9. 2018 (dále ZZ) došel k závěru, že kvalita ovzduší v EU se sice zlepšuje, ale většina členských států stále nedodržuje normy týkající se kvality ovzduší a nepřijala dostatečně účinná opatření k odpovídajícímu zlepšení.
Podle ZZ není lidské zdraví před znečištěním ovzduší dosud dobře ochráněno – v EU každoročně předčasně zemře celkem 400 000 obyvatel na choroby souvisejícími se znečištěním ovzduší Pro srovnání – v důsledku dopravních nehod jich zemřelo přes 25 000. Počet ztracených let zdravého života v důsledku vdechování špinavého vzduchu připadajících na sto obyvatel je v ČR po Bulharsku ze všech členů EU nejvyšší! V Bulharsku ztratí 100 obyvatel téměř 2,5 roku zdravého života, v ČR 1,8, evropský průměr je 0,7 roku a ve Švédsku se blíží ztracená doba zdravého života nule.
ZZ konstatuje, že špinavý vzduch ohrožuje nejvíce městské obyvatelstvo, protože škodliviny ve městech se hůře rozptylují a procesy znečišťující ovzduší jsou zde nejvíce koncentrovány, právě tak jako obyvatelstvo, na něž působí. Ve velkých městech se na znečištění podílí hlavně silniční doprava (v Praze z 90 %, pokud jde o částice, tedy prašný aerosol, pozn. red.). ZZ upozorňuje na fakt, že snaha o snižování emisí u zdroje nemusí znamenat snižování koncentrací škodlivin ve vzduchu, který dýcháme. Např. snižování emisí osobních aut různými technologickými inovacemi, včetně zavádění elektromobilů, požadovaný efekt nepřinese, jestliže vozidel v městském provozu neustále přibývá (to může být i případ Prahy, pozn. red.), účinnější by proto bylo omezit jejich používání. Nejškodlivější znečišťující látkou jsou v nejhustěji osídlených oblastech PM2,5 a NOx (převážně z dopravy).
Za časté chyby považuje auditorský tým např.:
– Špatné umísťování zařízení na monitorování kvality ovzduší a odběr vzorků – naměřené hodnoty znečištění ovzduší nemusejí dostatečně odrážet závažnost situace.
– Plány kvality ovzduší (jeden z klíčových požadavků směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší, které musí vytvářet každý stát nedodržující normy) často nepřinášejí očekávané výsledky, protože uvedená opatření nejsou dostatečně konkrétní a neuvádějí konkrétní cílové hodnoty, jichž se má dosáhnout (to vše se týká ČR, včetně Prahy, pozn. red.).
Audit uzavírá své šetření konstatováním, že evropští občané stále dýchají zdraví ohrožující vzduch především vinou slabosti právních předpisů a nedostatečným prováděním politik. Doporučuje proto posílit směrnici o kvalitě vnějšího ovzduší (Směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L 152, 11. 6. 2008, s. 1)) a podporovat další účinná opatření ze strany Evropské komise i členských států včetně lepší koordinace politik a lepší informovanosti veřejnosti.
Několik případů nedodržování norem již bylo odesláno Evropskému soudnímu dvoru. ČR byla v minulosti Evropskou unií zaslána výzva k dodržování norem, potom závazné stanovisko a jako třetí stupeň, pokud normy nedodrží, ji také očekává postoupení případu k Soudnímu dvoru.
ZZ přináší i mnohá další zajímavá zjištění a doporučení, celou zprávu (Special report No 23/2018: Air pollution: Our health still insufficiently protected) si můžete stáhnout i v češtině zde:
(https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR18_23/SR_AIR_QUALITY_CS.pdf).