Na pařížském summitu o klimatických změnách probíhajícím pod hlavičkou OSN dosáhli o tomto víkendu zástupci 196 zemí celého světa konečně dohody s ambiciózním cílem zastavit nárůst průměrné globální teploty do konce století pod 2 stupni Celsia, k čemuž musejí přispět všichni, nejen globální aktéři. Mezi nejdůležitější opatření má patřit např. zvýšení energetické účinnosti o 40 %, zřízení fondu pro poskytnutí technologií rozvíjejícím se zemím, podpora obnovitelných zdrojům, vyřazování fosilních paliv atd. Plán bude podléhat opakovaným revizím. Celý text dohody na http://unfccc.int/resource/docs/2015/cop21/eng/l09r01.pdf – .
Z odborných kruhů i z řad občanské společnosti se ozývají kritické hlasy a obavy, že hlavního cíle nebude dosaženo pro nedostačující opatření (např. Středisko pro udržitelný rozvoj: http://www.stuz.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1239:tiskova-zprava-stuz-a-eeb-k-dosazene-klimaticke-dohode&catid=52&Itemid=72). Nedokonalost této, jakkoli kompromisní dohody ale nikoho odpovědnosti nezbavuje. Otázka, zda lidstvo dokáže klimatické změny nevystupňovat až do sebezničení, nezávisí jen na mezinárodních dohodách nebo rozhodování vlád, ale naprosto na všech: na jednotlivcích, na velkém i malém byznysu, vládních i nevládních organizacích. V Německu např. sečetli denní spotřebu všech elektrospotřebičů ve stavu „stand-by“ a zjistili, že představuje zhruba výkon našeho Temelína. Každá úspora fosilních paliv se počítá: každý počítač vypnutý ze zásuvky i každá cesta cesta pěšky.