Základní škola Klausova s námi začala spolupracovat již loni, když se zapojila do kampaně Pěšky do školy. Měli jsme proto radost, že se tématu udržitelné dopravy chtějí věnovat i nadále a přihlásili se do ročního projektu Bezpečné cesty do školy.
Škola je na samé hranici Prahy, hned za jejím plotem už se zelenají pole. Většina dětí sem dochází z místního sídliště, jen 10 % dětí bydlí dál než 2 km. Není proto divu, že zde dominuje pěší doprava. Přesto 18 % dětí dojíždí pravidelně autem. Třetina z nich (22 dětí z 56) přitom bydlí do 1 km, což je vzdálenost, kterou lze pohodlně ujít pěšky. „Vyplývá z toho, co bychom mohli zapracovat do plánu mobility – proč děti, které to mají do 1 km, jezdí autem,” komentovala to paní Ondrousková, která projekt ve škole koordinuje.
A proč by se vlastně škola měla snažit ovlivňovat to, jak se děti dopravují do školy? Kromě toho, že to je součást environmentální i občanské výchovy, která by děti měla vést k odpovědnému způsobu života a ukazovat, jak jejich každodenní jednání ovlivňuje místo, kde žijí, se jedná o bezpečnost všech ostatních 250 dětí, které do školy přichází pěšky. Jako nejnebezpečnější místo totiž z mapování vyšel vjezd do školy, kam ráno rodiče s dětmi přijíždějí a navzdory zákazu vjezdu zajíždějí až do areálu školy, kde se otáčejí. Situaci potvrzuje i dotazníkové šetření mezi rodiči. „Preferuji zákaz vjezdu osobních vozidel rodičů do areálu školy. Otáčecí manévry probíhají v místě u jídelny v době příchodu dětí z 1. stupně do školy. Při pohledu na spěchajícího řidiče-rodiče, který jen taktak dobrzďuje, nemám dobrý pocit a je podle mě otázkou času, kdy dojde k nechtěnému neštěstí,” objevuje se například v jednom z dotazníků. Omezení automobilové dopravy před školou by uvítalo 49 % rodičů.
Na pomyslném druhém místě v žebříčku nebezpečnosti se umístil přechod přes ulici Jánského nad schody od mateřské školky. Auta tu podle dotázaných jezdí velmi rychle a kvůli zaparkovaným autům i kontejnerům nejsou dodrženy optimální rozhledy. Řidiči zde dokonce často parkují ve dvou řadách, jako i na jiných sídlištích, kde platí tichá dohoda, že se auta parkují nezabrzděná, aby je kdokoliv mohl kousek popostrčit, když mu překážejí při vyjíždění. Děti se dále bojí přecházet u točny autobusu v ulici Červeňanského, přechod jim chybí i v ulici Klausova.
Velké téma dětí i rodičů je podchod před hlavním vchodem. Přestože je krátký, děti se tu bojí, často zde nefunguje osvětlení a od října se tak prý do školy chodí raději s čelovkou. Do podchodu navíc vedou velmi příkré schody, pro rodiče s kočárkem téměř nesjízdné.
Celá prezentace i školní mapa je na stránce školy.